Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

Představujeme tým Rezekvítku

Přečtěte si krátký rozhovor se Zorkou Rýparovou. Sice je vedoucí úseku Pro vzdělávání, ale na Rezekvítku zastává i funkci Ferdy Mravence - práce všeho druhu.

 

1. Jak dlouho jsi na Rezekvítku a jaké byly tvoje začátky?

Ve spojení s předložkou "na" by bylo asi správné mluvit o práci na Rezekvítku, tak v tomhle případě to začíná někde tam, kde mi končila mateřská dovolená, takže v roce 2013. Nejprve drobné úkoly a od roku 2014 na plný úvazek. Moje spojení s Rezekvítkem ale trvá déle, dalo by se říct od narození. Tedy ne mého, ale narození Rezekvítku v roce 1991. A to by byla odpověď na otázku s předložkou "v". I to ale vlastně jen navazuje na činnost v dříve pionýrském ochranářském oddíle Mintaka pod laskavým a velmi inspirativním vedením Aleše Máchala a Hanky Korvasové, a já je ráda označuji za své duchovní rodiče. V dobách začátků Rezekvítku, spojených těsně i se začátky Lipky, nás byla veliká skupina odrostlých členů podobných oddílů jako byla Mintaka, kteří se stále rádi potkávali při práci v chráněných územích a dle svých sil se věnovali pokračování ekopedagogických snah při vedení vlastních oddílů. Nezapomenutelné byly akce, kde se tyhle oddíly potkávaly na prvních velkých Rezeakcích, nebo později na festivalu TSTTT v Uherském Hradišti, kde se už daly předávat inspirace z činnosti vznikajících středisek ekologické výchovy.

 

2. Co máš na Rezekvítku na starost?

Pracovně jsem nejdřív fungovala ve Tvůrčím centru (výroba tzv. Krabic, e-obchůdek), postupně jsem infiltrovala i úsek Pro školy a dnes mám na starosti vzdělávání od mateřských škol po důchodce, a to včetně pedagogů. Vedu a vymýšlím výukové programy, semináře, tvořím do nich pomůcky.

 

3. Co tě na tvojí práci nejvíc baví?

To, jak je rozmanitá. A spojuje přírodu a výtvarné tvoření, což jsou věci, které mě baví odjakživa. Taky jsem kvůli tomu vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu, ale nakonec mě to pořád táhlo k práci s dětmi, takže jsem zvolila nejdřív práci jako pedagog na Lipce a teď na Rezekvítku.

Baví mě stále nové výzvy, kdy musím zabrousit do nejrůznějších oborů, objevovat, jak je všechno propojeno. U toho se vždycky dozvídám strašně moc zajímavých věcí, třeba i z fyziky, chemie, dokonce i robotiky. A samozřejmě mě baví chodit mezi malé i velké lidi, být s nimi v přírodě a hrát si a přitom se učit.

 

4. Čemu se ráda věnuješ ve volném čase?

Má to být stručný rozhovor, tak se budu muset krotit. Baví mě zpívat a hrát na housle i jiné nástroje, číst, luštit šifry, vyrábět kdeco z kdečeho. Jsem dlouholetou členkou základního článku Hnutí Brontosaurus Zvonek a baví mě organizovat akce na den, na víkend i velké tábory, hlavně ty, kde se můžu nastrojit do tematického kostýmu, ať už je to Gorgona, cirkusový klaun nebo princezna Solnička.

 

5. Proslýchá se o tobě, že mezi všemi zvířaty máš jednoho favorita, kdo to je?

Že by jen jedno? Obdivuji pavouky, chtěla bych být kočkou v dobré rodině, ale ta otázka asi míří na mou sbírku slonů, že? Kdysi jsem dostala takový malý impuls, a teď je to několikasethlavé stádečko od náušnic, sošek, obrázků až po přehoz na postel. Naštěstí je nemusím krmit ;-)

 

6. Zmínila jsi i hudbu a různé nástroje, na co nejzajímavějšího jsi hrála?

Sitár, okarínu, harfu, kalimbu, famfrnoch… Nejčerstvější mám teď zážitek s hraním na vozembouch při želešickém masopustním průvodu. To byla zajímavá výzva. Přežili jsme to oba, já i vozembouch. A určitě si to ještě někdy zkusím.


Fotogalerie: