Úvod   >   Blog
Úvod   >   Blog

Co na srdci, to na jazyku - Divoké rostliny v kuchyni

Od jara do léta používejme v kuchyni čerstvé rostliny. Na zimu si rostliny usušme na čaj, vyrobme pesta a sirupy.


Výhod je hned několik:

  • obsahují zdraví prospěšné i léčivé látky
  • plodiny zpravidla bez pesticidů
  • je to zdarma
  • je to ekologické

 

Před sběrem doporučujeme vyhledat si účinky či případná omezení konkrétních rostlin. Stejně tak ke sběru přistupujte ohleduplně k rostlinám i živočichům, které rostliny potřebují (neotrhejte celou rostlinu, nevypleňte lokalitu, nevytrhávejte s cibulkami/kořínky).

 

Do salátů či pomazánek se hodí:

  • listy kopřivy (spařené), pampelišky (kvůli hořkosti jen malý díl), medvědího česneku, ptačince, řebříčku, mateřídoušky, šruchy, šťavele, jahodníku, jetele apod.

Polévku uvaříme z:

  • listů kopřivy, medvědího česneku, bršlice, ptačince, hluchavky, jetele, jitrocele apod.

Na pesto jsou vhodné:

  • listy medvědího česneku, bršlice, potočnice, ptačince

Marmeládu vyrobíme z:

  • plodů šípku, trnky, borůvky, bezu černého (zbavit semen)

Na čaj využijeme:

  • listy maliníku, jahodníku, kopřivy, jitrocele, plicníku, kontryhele, borůvky apod.
  • květy podbělu, lípy, bezu, mateřídoušky, heřmánku, divizny
  • plody šípku, rakytníku

Sirup lze připravit z:

  • listů jitrocele, kopřivy
  • výhonků smrku
  • květů pampelišky, bezu, heřmánku
  • plodů rakytníku, dřínu, maliníku, ostružiníku

 

Při výrobě domácích dobrot je vhodné se domluvit s někým dalším, vyrábět spolu, případně si výrobky vyměnit navzájem. Ušetříte si práci i energie.

 

Recepty:
Pesto z medvědího česneku a bršlice

  • 3 díly listů medvědího česneku
  • 1 díl listů bršlice kozí noha
  • 1 díl slunečnicových nebo dýňových semínek
  • 2–3 díly olivového oleje
  • sůl

Listy propláchneme a necháme okapat. Rozmixujeme je spolu se semínky. Přidáme sůl podle chuti a olej. Pesto plníme do sterilních skleniček, nahoru nalijeme ještě lžičku oleje, aby povrch byl ponořený. Uchováváme v lednici, vydrží několik měsíců. Používáme na těstoviny, dochucení pomazánek a krémových polévek.

 

Kopřivová polévka

  • 3 hrsti kopřiv
  • 2 brambory
  • 1 cibule
  • česnek
  • sůl
  • 400 ml mléka nebo trocha zakysané smetany
  • strouhaný sýr či vajíčko

Kopřivy, brambory, cibuli a česnek povařte v osolené vodě, před ukončením varu přidejte mléko a směs rozmixujte do hladka. Do horké polévky na talíři přidejte strouhaný sýr nebo do ní rozšlehejte vajíčko. 

 

Jitrocelový sirup

  • 3 hrsti jitrocele
  • 4-5 lžic medu
  • špetka kyseliny citrónové

Listy propláchneme a necháme okapat. Povaříme je v malém množství vody, rozmixujeme a přecedíme přes sítko. Do teplého (ne horkého) výluhu přidáme med a špetku kyseliny citrónové. Plníme do sterilních skleniček, uchováváme v lednici. Dávkujeme jednu polévkovou lžíci 2-3 x denně. Listy je nejlepší sbírat do vykvetení rostliny.

 

„Plevelová“ pomazánka
V misce rozmícháme měkký tvaroh, můžeme doplnit zakysanou smetanou. Utřeme na hladký krém a vmícháme nadrobno pokrájený popenec, trošku soli, popř. česneku. Stejně můžeme vyrobit pomazánku i z jiných jarních bylin – hluchavky, řeřichy, medvědího česneku, ptačince, kerblíku, merlíku, lebedy, jahodníku, (spařené) kopřivy, pampelišky, česnáčku či bršlice. Barevně pomazánku vyšperkují květy sedmikrásky, violky vonné, hluchavky či lichořeřišnice.

 

Projekt je finančně podpořen statutárním městem Brnem.


Fotogalerie: