Rak je pro řadu lidí symbolem čisté vody a nepoškozeného životního prostředí. Neplatí to však pro všechny druhy, některé jsou pro naši přírodu velkým nebezpečím. V České republice se vyskytují dva druhy původních raků: rak říční a rak kamenáč. Oba jsou zákonem chráněny jako kriticky ohrožené. Dále tu máme jeden etablovaný druh: rak bahenní. V části Evropy je původní, na našem území však přirozeně nežil, přesto je u nás v současnosti zákonem chráněn jako ohrožený. Zbylé druhy, na které můžeme v ČR narazit, jsou již hodnoceny jako invazní.
Rak pruhovaný (Orconectes limosus) pochází z východní části USA. V Evropě byl vysazen v roce 1890 na území dnešního Polska. Pokusy o introdukci na našem území byly zřejmě neúspěšné a rak pruhovaný k nám patrně připutoval proti proudu Labe. Jméno získal podle pruhované zadní části těla.
Rak signální (Pacifastacus leniusculus) pochází ze severozápadu USA a jihozápadu Kanady. V Evropě byl poprvé dovezen v roce 1959 do Švédska. V roce 1980 byli raci signální ze švédské populace vysazeni na 4 lokalitách na našem území. V rybníku u Velkého Meziříčí se úspěšně aklimatizovali a byli odsud vysazováni na další lokality. Pro raky signální je charakteristická světlá skvrna na kloubech klepet, někdy však může chybět.
Rak mramorovaný (Procambarus virginalis) je akvarijní formou raka původem z USA. V Evropě byl ve volnosti poprvé zaznamenán v roce 2003 v Německu, u nás v roce 2015. Pojmenování tohoto raka opět souvisí s jeho zbarvením, skvrnění na jeho těle vytváří jakési mramorování. Invazní potenciál raka mramorovaného je posílen partenogenetickým způsobem jeho rozmnožování (samice se rozmnožuje neoplozenými vajíčky, v podstatě klonováním). V akvarijních chovech tak snadno dojde k přemnožení, což může vyústit k vypuštění raků do přírody. K založení populace navíc stačí pouhý jeden jedinec.
Všechny tyto tři druhy jsou součástí unijního seznamu invazních druhů, kde jsou navíc uvedeny ještě další tři druhy raků, které však na našem území nebyly ve volnosti potvrzeny, i když například rak červený byl v akvarijních chovech poměrně rozšířen.
Rak pruhovaný a rak signální byli v minulosti vysazováni jako náhrada mizejících původních druhů. Nepůvodní raci jsou oproti našim druhům méně nároční na čistotu, teplotu a prokysličení vody. I když mohou mít negativní vliv i na jiné organismy, největší problém představují pro domácí druhy raků. Jejich nebezpečnost spočívá jednak v přímé konkurenci s původními raky (i když mohou být menší, jsou nepůvodní druhy agresivnější a plodnější), jednak v přenášení račího moru, který američtí raci snášejí dobře, pro naše druhy je však fatální.
Proto, pokud někde narazíme na raky např. ve vysychajícím potoce, nebo vodní nádrži, rozhodně bychom je neměli nikam přemisťovat. I když se bude jednat o původní druh, může být račím morem nakažen a my bychom jeho přemístěním mohli ohrozit další populace. Navíc jsou naše původní druhy chráněny zákonem, takže by s nimi nepovolaný člověk neměl manipulovat. Rak si často dokáže zavodněné místo najít sám. Nález jakéhokoliv druhu raka je však vhodné zadat do některé z nálezových databází, případně využít mobilní aplikaci Raci v ČR. Obsahuje určovací klíč, lze do ní vkládat pozorování i fotografie bez určení druhu a nalezneme zde i mapu s ohnisky račího moru.
Poblíž Brna můžeme narazit na raky signální v říčce Bobravě, v Brněnské přehradě pak byli zaznamenáni raci pruhovaní, u kterých byl navíc potvrzen račí mor.
Fotogalerie:
