Září je na našich lodžiích, balkonech i terasách hlavně dobou sklizně. Dozrávají rajčata a papriky, občas můžeme uzobnout poslední jahodu.
Zahradnická sezóna ale s příchodem podzimu nekončí, zvláště na balkonech a lodžiích, které jsou chráněny stěnou domu a je na nich o poznání tepleji. Stále je čas vyset a vypěstovat si spoustu čerstvého a zdravého jídla plného vitamínů i na malé ploše, třeba v truhlíku nebo květináči.
Co všechno můžeme ještě v září vysévat?
K podzimnímu výsevu se hodí zelenina, která má krátkou vegetační dobu, to znamená, že můžete sklízet za měsíc či dva. Tedy při srpnových a zářijových výsevech budete mít čerstvou zeleninu v říjnu až listopadu, nebo během celé zimy. Některé druhy si při podzimním pěstování trochu „urychlíme“ pro časnou jarní sklizeň.
Při podzimním pěstování proto dáváme přednost raným odrůdám a také listovým druhům zeleniny, které můžeme sklízet postupně.
Během září vyséváme:
- salát (listový i některé odrůdy hlávkového salátu),
- špenát,
- kozlíček polníček,
- rukolu,
- ředkvičku nebo ředkev.
- asijské listové zeleniny,
- čínské zelí pak choi,
- mangold,
- kopr, koriandr nebo kerblík (bylinky k použití za čerstva) .
Saláty – locika setá (Lactuca sativa)
Saláty jsou velmi oblíbenou zeleninou pro své křehké, mírně nahořklé listy. Obsahují především vitaminy (B1, B2, C, E), provitamin vitaminu A a kyselinu listovou. Vedle toho je salát také zdrojem hořčíku, železa, fosforu, draslíku a dalších prvků, bez kterých se naše těla neobejdou.
K podzimnímu pěstování se hodí především saláty ke sklizni jednotlivých listů, tedy tzv. česáčky (saláty listové). Listy se otrhávají postupně z vnějšku, a ze středového srdíčka salát stále dorůstá. Navíc v chladnějších podzimních dnes nám nebudou saláty „vybíhat“ do květu. Vegetační doba je od 45 do 70 dnů.
Odrůdy vhodné pro sklizeň listů:
- saláty s laločnatými listy: zelený Dubáček nebo Dubagold, červený Dubáček nebo Dubared, Verala, Redin;
- saláty s kudrnatými listy: např. zelenolisté Lollo Bionda, Rekord, Zoltán, červenolisté Lolo Rosso, Roset, Roden, Crimson;
- saláty se zkadeřenými listy: Americký hnědý, Dark Roden, Australian Yellow Leaf, Australische gele;
- saláty hlávkové zimní (ozimé) pro časnou jarní sklizeň: Humil, Altenburský, Lednický.
Špenát (Spinacia oleracea)
Špenát setý je poměrně rychle rostoucí, jednoletá rostlina, která vytváří přízemní růžici sytě zelených listů. Původem je z jihozápadní Asie, do Evropy se rozšířil zhruba ve 14. století.
Velmi dobře snáší mráz, vymrzá pouze za holomrazů. Je dobré ho proto při silných mrazech chránit netkanou textilií.
Existuje mnoho odrůd, ale jen některé z nich jsou vhodné pro podzimní pěstování: např. Matador, Monores, Winterriesen, Lorelay a další.
Sklízet můžeme jednotlivé listy, ale i celé rostliny. Mladé čerstvé listy sklízíme 5–6 týdnů po výsevu.
Špenát obsahuje množství vitamínů, kyselinu listovou, vysoký obsah bílkovin, minerálních látek jako je železo, draslík, jod a fosfor. Příznivě ovlivňuje činnost srdce, napomáhá při tvorbě krve, odvodňuje organismus, zpevňuje kosti a zuby, posiluje vlasy a nehty. Je bohatý na antioxidanty, které mají pozitivní vliv při prevenci Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Polníček – kozlíček polníček (Valerianella locusta)
Kozlíček polníček planě roste v celé Evropě na polích, v trávnících, v příkopech, na pastvinách a vinicích od nížin do podhůří. Je otužilý a poradí si i s teplotami až do -15 °C. Roste rychle, sklízet první lístky nebo růžice můžete už po 40 dnech.
Polníček můžete vysévat skoro po celý rok, pro klíčení je vhodná teplota od 10 do 21 °C, doba klíčení je mezi 7-14 dny.
Polníček je v posledních letech hodně oblíbený na dekoraci pokrmů, ale také jako chutný čerstvý salát. Lze z něj vyrobit i pesto nebo použít do zeleného smoothie.
TIP pro vás:
Z podzimních výsevů si pak nechejte několik nejkrásnějších rostlin, které nesklidíte, ale ponecháte je do jara, aby vykvetly. Vypěstujete si tak svá vlastní biosemínka na další roky. Jen musíte polníček na balkoně trochu přikrýt chvojím nebo netkanou textilií, hlavně při holomrazech.
„Rukola“ – roketa setá (Eruca sativa)
Roketa setá je známější pod svým komerčním už zlidovělým názvem rukola. Je to výrazně aromatická a zdravá listová zelenina se štiplavou chutí připomínající křen nebo ředkvičky. Hodí se do salátů, pomazánek, na pizzu, vyrábí se z ní pesto.
Roketa je na pěstováni nenáročná, nepotřebuje žádné zvláštní podmínky, můžeme ji pěstovat jak na zahradě, tak v nádobách na balkonech a terasách, nebo i na okenním parapetu (jako tzv. microgreens).
K jídlu jsou nejvhodnější už mladé rostlinky vysoké okolo 10–15 cm, sklizené asi za 6 až 8 týdnů po výsevu.
Roketa obsahuje mnoho cenných látek, zvláště pak železa, vápníku, draslíku, vitaminu C a vitaminu A.
Má mírně projímavé účinky, působí močopudně, zlepšuje zažívání a podporuje chuť k jídlu. Posiluje imunitní systém, čistí krev, pomáhá při detoxikaci jater a je vhodná jako prevence osteoporózy.
Věděli jste?
Po názvem Wild Rocket jsou na trhu semínka křezu tenkolistého (Diplotaxis tenuifolia). Alternativa klasické rokety s tmavě zelenými zoubkovanými listy dorůstá do výšky 15–20 cm. Rostlina je vytrvalá, kůlovitý kořen běžně přečká naše zimy a už brzy na jaře můžete opět sklízet. Nehodí se na pěstování výhonků – microgreens.
Ředkev a ředkvička (Raphanus sativus)
Všechny ředkvičky i ředkve patří k druhu ředkev setá. Obsahují vitaminy C, skupiny B, beta-karoten, z minerálů železo, vápník, síru, fosfor, hořčík, draslík, měď a další bioaktivní látky, hořčičné glykosidy (glukosinoláty), díky nimž mají štiplavou chuť.
Působí antibakteriálně a antimykoticky, zbavují žaludeční a střevní sliznice bakterií a plísňového napadení, čímž odstraňují chronické nadýmání a průjmy. Také stimulují látkovou výměnu, takže jsou prospěšné při hubnutí, ale i při ekzémech a problematické pleti. Jsou starým domácím prostředkem proti nachlazení, uvolňují hleny.
Pěstovat je můžeme v truhlících nebo nádobách na balkoně především v jarním a podzimním období, většina odrůd totiž během horkých letních dnů vybíhá do květu a netvoří pěkné bulvičky. Vhodnější pro podzimní balkonové pěstování jsou ředkvičky, ale můžeme zkusit vypěstovat i černou ředkev s kulatou bulvou. Bílou dlouhou ředkev typu daikon pěstujeme především na jaře a v létě.
Tip pro vás:
Černá zimní ředkev i daikon se využívají k léčitelským účelům ve formě šťávy: ředkev nastrouháte nebo nakrájíte na drobné kousky, zalijete medem a necháte chvíli uležet. Dužina pustí šťávu, kterou můžete užívat po lžičkách třeba při kašli nebo nachlazení.
Ředkvičky si můžete v zimě vypěstovat i doma na okenním parapetu jako tzv. microgreens, ale o tom zase někdy příště.
Autorka Petra Štěpánková je botanička, nadšená zahradnice a poradkyně zdravých a pestrých zahrad. Její inspirativné webové stránky naleznete zde.
Projekt je finančně podpořen statutárním městem Brnem.
Fotogalerie:
