Jsou místa, kde se invazním druhům obzvláště daří. Jedním z míst jsou chráněná území, která přitahuji všechny možné druhy rostlin i živočichů z jiných světů. Tyto lokality svým způsobem považujeme za divočinu. Kromě nich však máme i další místa, která mají divoký charakter. Často mluvíme o nové, chcete-li městské divočině.
Jsou to paradoxní prostory, někdy se mluví o vágních terénech (což je název jedné z fenomenálních knih, které se novou divočinou zabývají). Já sám na přednáškách a exkurzích mluvím o místech, na které někdo zapomněl. Ten někdo, kdo zapomněl, může být vlastně kdokoliv – majitel, správce, úředník, zapomenout sem může přijít bezdomovec, zapomínají i obyčejní lidé. Protože je to divočina někde kousek za městem nebo přímo ve městě, zakrýváme si před těmito prostory oči.
V těchto lokalitách se častokrát bojíme neuspořádanosti. Antropologové mluví o dystopii či heterotropii. Ekologové si mnou ruce, protože tak je to dobře i po stránce přírodní. V nové divočině se tvoří mozaika biotopů a procesů. Máme tu křoviny, odhalené plochy, kaluže, lesíky, pole, loučky. V každém biotopu něco chodí, běhá, kváká, léta. Občas plochami projede buldozer a strhne se kus půdy, často tu něco hoří, různě se tu vyřezávají křoviny (třeba, když se pálí čarodějnice nebo vyřazené pneumatiky), někdo sem tu a tam něco přiveze – suť, lahve od rumu či další odpad. Střídají se tu různá sukcesní stadia od holých půd bez vegetace až po skutečné pralesy.
Kam jsme kdysi chodívali na exkurze
Tato místa jsou všude kolem obchoďáků, starých průmyslových hal a zbořenin různého druhu (označovány jako brownfield). Mohou to být ale i kamenolomy po ukončení těžby, opuštěná pole, vojenská pole nebo třeba kolejiště či neudržované části dálničních náspů.
Když pominu unikátnost lidských stop (různé stavbičky, úchyláci, pábitelé a podivíni), jsou tato místa ptačím rájem. Nemusíme hned myslet na plochy za Dolním nádražím v Brně, kam jsme kdysi chodívali na exkurze. Velkou, novou divočinu máme na Černovické terase v místech bývalé pískovny a skládky zároveň. Tady se to hemží různými druhy ptactva, ale i obojživelníků, plazů, netopýrů a dokonce králíků. Najít se dají i zástupci hmyzu včetně kudlanek. V knize o vágních městech byste se dozvěděli o rozmanitosti třeba takových plžů.
S rostlinami je to ale horší. Bedlivý pozorovatel může narazit tu a tam na něco vzácnějšího. Ale věřte, že dříve či později zjistíte, že je to tam doslova samý akát, zlatobýl, pajasan, javor jasanolistý, turan nebo samá křídlatka, střemcha pozdní, klejicha, ambrozie, turanka. Když máme do oněch míst výlety, nebavíme se ani tak o významných druzích jako spíše o těch invazích. Často jsou tyto lokality hotová arboreta a lze tady vidět celé plejády invazek se všemi všemožnými vývojovými stádii od semenáčků až po husté pajaseniny a akátiny nebo lány severoamerických zlatobýlů.
Problém číslo jedna
Právě invazky jsou skutečnou vadou na kráse těchto krásných míst, kde to žije. Problém je palčivý hlavně v tom, že tyto lokality jsou ohnisky výskytu invazních druhů toho nejhoršího ražení, šíří se dál do okolí a mohou mít negativní důsledky na již mnohokrát zmíněné oběti – původní biodiverzitu, na majetky nebo i lidské zdraví. Ptáčkům nevadí, po čem hopsají a na čem hnízdí, stejně tak je jedno užovce podplamaté, na čem se plazí.
Nová divočina má význam, jen je škaredá a vypadá divoce. Před sto lety se lidi báli chodit do lesa, který byl škaredý a vypadal divoce. To se ale změnilo – chtělo to čas. Pohled se může určitě změnit. Navíc vágním prostorům můžeme pomocti.
Ne snad, abychom je oplotili a šlus (to víme z historie také, že to tak nefunguje). S městskou divočinou lze pracovat a přetvářet ji na tzv. tiny forest – drobné lesíky nebo na rozvolněné lesostepi a samozřejmě parky a parčíky. Plochy městské divočiny mohou být přívětivější pro oko lidské a budou víc uznávány. Jak na to? Stačí motorová pila, nůžky, vrtačka, škrabka na brambory, Roundup, štětec, laboratorní střička, sirky a nějaké stádečko ovcí a koz.
Jednoduchými metodami můžeme zabít tři mouchy jednou ranou – odstranit invazky, podpořit biodiverzitu a vytvořit kultivovaný prvek zeleně, který může sloužit ať už rekreaci nebo to bude jeden z plicních sklípků zelených plic města.
Fotogalerie:
