V letošním seriálu o invazních druzích jsme se bavili několika druzích rostlin a živočichů, které se chovají všemožně invazně. Kdybychom každý měsíc dávali jeden druh, bude seriál tříletý. Mnohé se už nevlezly, některé se se staly zásadní až během tohoto roku, některé druhy jsou stálice, ale moc se o nich nepíše. Proto si v posledním díle Okna invazí dokořán zmíníme ty, na které se nedostalo.
V následujícím seznamu se pokusíme vypíchnout podle nás ty nejožehavější druhy. Abychom urychlili dobu a ušetřili váš čas, ke každému druhu vkládáme jen menší komentář.
ROSTLINY
Ambrózie peřenolistá – patrně největší alergen u nás (pylové zrníčko obsahuje velké množství bodců a háčků), šíří se podél železnice, v tzv. black-listu dosahuje té nejvyšší příčky jakožto velmi nebezpečný druh.
Ampák Danielův – tzv. včelí strom, kvete až do října, má velmi dobrou strategii rozšiřovat se i rychle růst, šíří ho především včelaři, kteří zasévají vítr, ale nakonec budeme sklízet bouři (totéž klejicha hedvábná).
Bolševník: Sosnovského, perský i velkolepý – obávané druhy, které utlačují okolní vegetaci a dokážou popálit lidskou kůži, mají super strategii šíření v podobě tisíců semínek, které se po dozrání rozprskávají do širokého okolí.
Javor jasanolistý – původně rychlorostoucí a nektarodárná dřevina, med však není kvalitní a dřevo je hodně olejnaté, na jižní Moravě se šíří v různých typech biotopů, platí, že za jeden pokácený strom je sto nových výmladků z pařezu, a dokonce i kořenů.
Kolotočník ozdobný – často jen lokální výskyt, problematický je kupříkladu v Krkonoších, kde utekl z předzahrádek a invaduje horské louky.
Komule Davidova – tzv. motýlí keř, který je velmi oblíbený u pseudoochránců přírody, v ČR zatím bez zásadního nebezpečí, velká ohniska jsou například na vídeňském nebo bruselském nádraží.
Křídlatka: česká, japonská, sachalinská – nepůvodní druhy patřící mezi "top ten" invazek u nás, křídlatka česká je kříženec křídlatky japonské a sachalinské, má velký potenciál výhřevnosti (17 MJ/kg, kdežto dub má 13, 2 MJ/kg, akát 12,7 MJ/kg), dříve se používala jako nepravý chřest, semeny se takřka nerozmnožuje (křídlatka česká je uváděna dokonce jako sterilní).
Kustovnice cizí – často se plete s kustovnicí čínskou (goji), je to však planá popínavka, která invaduje křoviny i trávníky, velký problém je v neudržovaných částech chráněných území, pro svoji propletenost je špatně likvidovatelná.
Líčidlo: americké, jedlé – v posledních dvou letech na vzestupu, šíří se ve městě a bohužel už i v krajině, jeden druh je skutečně jedlý, druhý naopak jedovatý, plody výborně barví oblečení i ruce.
Lysichiton americký – též kapsovec americký, který figuruje na unijním seznamu jakožto nebezpečná vodní rostlina, která žlutě kvete a je podobná áronu, u nás zatím snad ještě v okrasných jezírkách, ale je otázka času, kdy se objeví v mokřadech, tůních a našich krásných kapřínech.
Mahonie cesmínolistá – na Brněnsku se celkem masivně šíří, v zahrádkách je pod kontrolou, problém nastává, když zahrádkáři vyvezou rostliny do křoví nebo zmoli, vytrhané mahonie dokáží ještě zakořenit, kožovité listy moc nechutnají zvěři ani kozám.
Pavlovnie plstnatá – původně okrasný strom, který se dokáže šířit do volné krajiny, velké plody se semeny připomínají rolničky, kašpárek to ale není, umí se poměrně rychle šířit, pod mateřským stromem i v jeho okolí vznikají celé koberce náletů.
Starček úzkolistý – zatím na vzestupu, někteří botanici proti němu už dnes brojí a označují ho za černého koně (my jsme měli klejichu a ta sázka vyšla), že může být velmi nebezpečný, protože vytlačuje okolní druhy, dobře snáší sucho, proto ho zastihneme v květu i parném létě.
Střemcha pozdní – tam, kde se jednou rozjede, už je špatné ji zlikvidovat, drobné pecičky roznáší ptáci do širokého okolí, efektivně využívá stínu, zastiňuje zbylý podrost, problematická je ve světlých lesích, kde ohrožuje bylinné porosty.
Štětinec laločnatý – severoamerický neofyt (nepůvodní druh), který plíživě šíří v okolí vodních toků, má charakter popínavky s nápadnými kulatými plody s řadou trnů, které nekonzumují žádní živočichové, po dozrání plod puká a sypou se z něj černá semínka (a příběh se opakuje s ještě větším úspěchem než minule).
Topinambur hlíznatý – neboli sladká brambora díky hlízám, které mají velikost brambory, této vlastnosti využívají myslivci, kteří topinambur vysévají nebo vysazují pro černou zvěř, používá se také jako okrasný druh, který nezná hranic, plotů a bariér.
Třapatka dřípatá – ozdobná bylina známá pod názvem rudbékia, původně v zahrádkách, dnes se šíří do volné krajiny, častá v městské divočině.
Vlčí bob mnoholistý – slovy klasika bok nebo lupina, pro Rezekvítek je to „srdcovka“, neboť se s ním řadu let potýkáme na Medláneckých kopcích, jako všude utíká ze zahrádek, v domnění, že bude k snědku, vysévají ho myslivci pro zvěř (která ho však nežere), šíří se kořeny ale i semeny, které roznáší ptáci.
Vodní mor: americký, kanadský – dva nezbedné druhy s krásně nazvané čeledi voďankovité, pro akvaristy velmi známé druhy (tzv. elodea), v akváriu se nenasytně šíří, takže se metráky elodeí hází do rybníků z důvodu pomatené estetiky i domnělé potravy pro kapry, pro stojaté vody jsou vodní mory zkázou a velkým rizikem.
Zlatobýly: kanadský a obrovský – evergreeny, s kterými se potkáváme všude, opět se jedná o okrasné druhy, které po úniku do krajiny osidlují nejen ruderální biotopy, ale i stepi, lomy, pískovny apod., díky své výšce, hustotě, šíření dokáží zablokovat na několik let i velmi cenná společenstva.
ŽIVOČICHOVÉ
Hlavačkovec glenův – jedná se rybičku s řadou ostnů a velkou tlamou, její výskyt v ČR byl potvrzen teprve na začátku roku 2023, požírá larvy vážek, pulce a další drobné vodní živočichy a vývojová stádia, je také přenašečem různých parazitů, zvládá žít i ve velmi živných vodách.
Jelen sika – ve slangu známý jako sikáč, je menší jako jelen evropský, s kterým se kříží (problém č. 1), reprodukčně je velmi zdatný a původního jelena válcuje (problém č. 2), vzhledem k velkým stavům ničí stromy i vysázené sazenice (problém č. 3), škody jsou znát i v zemědělství, kdy dokáže zdupat a ožrat velké plochy (problém č. 4).
Sršeň asijská – dlouho se čekalo, kdy k nám přilétne, dokonce i my jsme vyhlíželi, jestli nebudeme těmi prvními, protože Brno je takové městečko na dlani, nakonec se tomu stalo v říjnu 2023 na Rokycansku, sršeň je velmi agresivní i vůči člověku, hrozbou je především pro včelstva, kdy roj dokáže zdecimovat během pár dní několik včelstev.
Fotogalerie:
