English Deutsch Facebook

O boji proti hrabošům očima Viléma Jurka

Náš kolega - vedoucí úseku Péče o přírodu Ing. Vilém Jurek se poslední měsíce zabýval otázkami aplikace Stutoxu a jiných chemických prostředků na hubení hlodavců na zemědělských pozemcích. Načetl hodně článků a studií, konzultoval problematiku s několika odborníky a rozhodl se o svoje závěry podělit v podobě tohoto shrnutí. 

 

1. Stutox II. je chemický prostředek na hubení hlodavců založený na bázi fosfidu zinečnatého. Jsou to malé, tmavě zelené granulky (peletky), které se v dávce 2–3 granulí aplikují do nor. Životnost granule je jen pár dní. Není to nějaká sofistikovaná tableta, ale tlakem vylisovaná peleta z nasekané vojtěšky a drtě ze zrní. Pokud zaprší, nebo je vlhké počasí, granule se rozpadá. Po rozpadu ztrácí granule účinnost. Peleta se rozpadá na sloučeniny fosforu a na zinek. To jsou více či méně běžné látky v přírodě a v dávce 2 kg/ha je to plivnutí do moře.

 

2. Když granuli sežere cílový druh – v tomto případě hraboš polní, hraboš mokřadní, hryzec vodní, norník rudy – propukne v jeho žaludku bujará reakce. Jedna granule znamená smrt. Fosfid zinku se v žaludku mění na fosfan, který proniká přes sliznice do plic, krve a do celého těla a blokuje funkci mitochondrií v buňkách (buňka přestává dýchat). Hraboš umírá během hodiny až několika dní (záleží na dávce, kterou sežral). Toxický fosfan zůstává v žaludku. Nebezpečný je tedy trávicí trakt, nejvíce žaludek, který je reaktorem smrtící koktejlu. Většina hrabošů návnadu sežere, zaleze a zdechne v noře. Malá část vyleze na povrch a zahyne. Nastává problém, že mrtvého hraboše může sežrat necílový druh a vznikají ony známé sekundární otravy. Argumentuje se tím, že dravci a kočky nechávají z myší a hrabošů žaludek, a proto by otravy měly být méně rizikové. Po konzultaci s odborníkem, který studuje a chová dravce, vím, že s tím žaludkem se nimrá jen poštolka. Ostatní dravci žerou celé tělo; sovy a brodiví je rovnou hltají. Jaký je průběh přesný otrav dravců či sov, nikdo neví. Nebyla na to pořízena studie, kde by se podával akutní jed kupříkladu orlu mořskému, aby se zjistilo, po kolika hraboších zdechne. Údajně se měly sekundární otravy zkoušet na poštolkách, ale při pokusech žádná poštolka nezahynula. Přestože se Stutox používá desítky let, nikdy nedošlo k masivním otravám dravců, že by se po polích válely kopy káňat, sov pálených a volavek. Na podzim 2019 se objevilo pár uhynulých zajíců, bažantů a čápů. Tam byla prokázána otrava fosfidem zinku. Kolik infikovaných hrabošů čápi sežrali, nevíme. Každopádně to byla dávka, která způsobila jejich smrt. Tady můžeme konstatovat jediné: chudáci čápi, chtěli se před odletem na jih posilnit a bohužel uhynuli.

 

3. Na Youtube můžete vidět, jak umírá sýček, který sežral rodenticid. Je to smutný pohled. Nikde jsem nezjistil, co bylo příčinou úmrtí. Takže můžeme jen hádat, co to bylo, ale Stutox z toho neviňme. Domnívám se, že to prostředek na bázi fosfidu zinku nebyl. Nejspíš to byl antikoagulant, což je základ téměř všech jedů na krysy, potkany, myši atd. Jsou to ty různé růžové pytlíčky, pasty a pendreky, které smrdí po rybině. Běžně se antikoagulanty používají ve městech k deratizaci. Když to hlodavec nebo dítě sní, přestává se srážet krev a postupně dochází k rozpadu krve. Je to více či méně silná dávka heparinu (vzpomínáte na toho vraha?), který zapříčiní postupnou smrt. U člověka je to v prvních fázích léčitelné transfuzí. U takových myší nastává dlouhé a bolestivé umírání. Zvíře je pomalé, potácí se a je snadnou kořistí. Účinná látka je v těle hlodavce mnoho dní a nerozpadá se. Pokud nezaleze do nory a tam nezdechne, snadno ji uloví cokoliv, a to cokoliv zahyne, včetně kočky, poštolky nebo čápa. Paradoxní na tom je, že tento jed se ve velkém sype všude možně, můžete ho koupit v každé drogérii, kdežto u Stutoxu se musí aplikace předem hlásit, koupí ho jen oprávněné osoby a používá se víceméně jen v zemědělství či lesnictví. Naštěstí používání antikoagulantů na polích není dovoleno a můžeme se „bavit“ jen prostředky na bázi fosfidu zinku.

 

4. Zmínil jsem sekundární otravy. Co jsou ale ty primární otravy? U toho je dobré se zastavit. Fosfid zinku účinkuje jen na savce a ptáky. Takže kterýkoliv zástupce se může otrávit a zemřít na účinky fosfidu zinečnatého. Pokud uslyšíte, že hyne hmyz, je to nesmysl. Stejně tak, že to zobe čáp nebo poštolka – nejsou to slepice. Stutox je granulka, kterou tvoří sušená vojtěška a obilné šroty. Zákonitě to vodí a je to atriktivní pro všechny hlodavce, zajíce a hrabavé ptáky. Jestliže dojde k plošnému rozhozu prostředku, není vyloučeno, že granule něco sežere. Proč? Protože to není v noře, ale na povrchu. Platí, že čím větší živočich, tím větší množství potřebuje ke svému skonu. Když zajíc sežere jednu granuli, neznamená to ještě jeho smrt. Smrtící dávka u zajíce je asi sedmdesát granulí, u srnce je to až 200 granulí. Velký problém je otrava křečka polního a sysla obecného. Jsou to zvláště ohrožené druhy a v jejich teritoriu by měla být vyloučena veškerá chemizace, nejen Stutoxu.

 

5. V tisku se hovoří o Stutoxu. Jen hrstka dodává, že je to Stutox II. Původně se Stutox vyráběl pod názvem Grazin. Byly však problémy s jeho skladováním, a proto se upravila výroba a prostředek se začal prodávat pod názvem Stutox. Jedná se o zkratku, která je odvozena od původních výrobce JZD Studenec. Tento původní Stutox, jehož registrace skončila v roce 1996, měl obsah účinné látky 5 %. Avšak docházelo k nestálosti granulí, které bobtnaly a ztrácely účinnost. Proto na trh přišel Stutox I. Měl stále obsah 5 % účinné látky a do granulí byla přimíchána minerální směs, která zajišťovala stabilitu. Stutox I. se mohl používat až do roku 2018. Zásadní rozdíl v nynější verzi Stutoxu a dvou předchozích je větší množství fosfidu zinku a zákaz plošného použití. V nabídce rodenticidů na bázi fosfidu zinečnatého, které mají stejné účinky, ale jiné názvy jsou: Arvalin Forte, Ratron GL, Ratron GW nebo WÜLFEL. Kromě toho jsou v nabídce i další látky, které mají jinou účinnou látku fosfid hlinitý nebo fosfid vápenatý, např. Delicia Gastoxin, Polytanol, Quickphos Tablets 56 GE. Takže pokud máme hovořit o problematice hubení hrabošů, nejde se ohánět pouze Stutoxem II., ale je potřeba myslet i na ostatní preparáty. Závažnější mi například přijde používání prostředků, které jsou založeny na namořeném zrní. Takovým je Ratron GW, který zemědělci také používají. Zrníčka jsou více či méně atraktivní pro všechny semenožravé ptáky včetně pěvců, holubů či hus.

 

6. V celé kauze Stutox jde o výjimku na plošnou aplikaci prostředků na bázi fosfidu zinečnatého. Doslova se na etiketách píše: NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem ani rozmetadlem! Aby se co nejvíce eliminovaly nežádoucí účinky prostředků, je lepší provést aplikaci do nor. Jenže co s tím, když má pole sto hektarů? Kdo bude chodit jednu noru vedle druhé a sypat tam? Je to pakárna, to si přiznejme. Proto je jednodušší granule rozhodit na plochu pomocí stroje. Na traktor se nasadí rozmetadlo hnojiv a na místo hnojiva se nasype Stutox II. nebo Ratron GW. Problém je v tom, že traktor ne vždy jede stejně rychle, na úvrati se může skoro zastavit. Pokud nechá traktorista puštěné rozmetadlo, hází to víc peletek, než by mělo. Stejná situace může nastat, když zastaví, jede moc pomalu nebo píše SMS. Takže se může úplně normálně stát, že někde zůstane kupička, kterou zblajzne pár zajíců u Šlapanic a je povyk. Toto je technologická nekázeň, a proto je nutné tento způsob aplikace brát jako poměrně nebezpečný.

 

7. Výjimky, o kterých se aktuálně mluví, se vztahují na plošnou aplikaci a na použití většího množství dávky, než udává návod. O výjimku je nutné žádat v případě výskytu zvláště chráněného druhu, např. sysla nebo křečka. 13. února vyšlo v platnost nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) o možnosti použít zvýšenou dávku u Stutoxu II. a Ratronu GW z 2 kg/ha na 10 kg/ha do děr. U Stutoxu II. je možné použít i plošnou aplikaci. Oprávněnost musí posoudit inspektor ÚKZÚZ. Pokud shledá, že na pozemku je opravdu kalamita a zemědělci hrozí škoda nikoliv malá, teprve může vydat rozhodnutí o výjimce. Jen pro pořádek, dnes mohou zemědělci sypat do děr a nepotřebují k tomu výjimku.

 

8. Rozhodně celou tu problematiku neberu na lehkou váhu, ale je potřeba říct, že se do krajiny sypou a stříkají mnohem horší látky. Jsou to například jedovaté insekticidy na bázi deltamethrinu, herbicidy založené na kyselině 2,4-D nebo thiakloprid – známý jako neonikotinoid, který je příčinou umírání včel. Běžně se v krajině tráví dravci a sovy karbofuranem, který je sice zakázaný, ale řada chemických kutilů má v dílně ještě pár lahviček z dob dávno minulých. Jestliže chceme bojovat proti chemii nejen na polích, ale i v lesích a zahradách, zaměřme se v první řadě na zákaz toho největšího svinstva. To menší zlo zkusme omezit na minimum. Ale nemlaťme prázdnou slámu o Stutoxu nebo glyfosátu – tam ta klíčová chyba není.

 

9. V tuto chvíli jsou zemědělci v boji s hrabošem bezradní. Nějaké chlácholení berličkami je úplně zbytečné. Každý zemědělec vám řekne, že je to prima, ale je to pouze a jen prevence. Určitě neplatí, že čím víc berliček zatlučou do země, tím míň bude hrabošů. Je to řešení, které ale zemědělcům ruce rozváže. Druhou věcí je tolik prosazovaná orba. Orba je nutná, ale není to tak jednoduché a není to úplně to pravé ořechové. Smyslem orby je především potlačení plevelů a škůdců. Další nezastupitelnou funkcí je provzdušnění podorničí a utužené vrstvy. Orba je správná, ale nejde dělat každoročně a nejde ji aplikovat na místech, kde svah překračuje určité procento sklonu, kde hrozí eroze (ne ani tady nepomůže orba po vrstevnici). Řada hospodářů upozorňuje, že hlubší zpracování půdy zbytečně vysušuje půdu. Orba, zvláště ta hluboká, by měla v rámci půdních bloků rotovat a jednotlivá zpracování půdy (podmítka – hlubší orba – povláčení) by měla být dělána různě v prostoru a čase. Máme-li vytvořit nějakou mozaiku, tak ji vytvořme pestrým zpracováním půdy.

 

10. Když už jsme u té mozaiky. Bude-li krajina homogenní, bude její ekologická stabilita nízká. Je potřeba vytvořit pestrou mozaiku jak stanovišť, tak hospodaření i pestrost vývojových stádii biotopů. Ta stádia jsou vyšší dívčí, o tom někdy jindy, hospodaření jsem zmínil trošku více. Zásadní jsou stanoviště. Mnohem lepší pro krajinu je struktura pole, mez, pole, mez, louka, sad, pole, les, mez, polní cesta atd. Už dnes víme, že čím bude větší diverzita biotopů v krajině, tím budou populace hrabošů více rozložené v prostoru i čase a jejich přemnožení budou různě gradovat. Navíc v pestřejší krajině je více stromů, z kterých se budou moci snášet dravci a lovit ty hraboše. Pak už nebude potřeba berliček, které jsou jen náhradou (doslova berličkou) za stromy. Jenže to, co píšu, je hudba budoucnosti. Teď tu máme veliké lány, kde je kalamita hrabošů, a zemědělci si opravdu nemohou dovolit další ztráty v desítkách procent. Kdo to pozná na vlastní kůži, začne se také stébla chytat a řvát cosi o zázracích jménem Stutox. V této situaci věřím, že se zemědělci chytnou konečně za nos a řeknou, že takhle to nejde dál.

 

11. Avšak ruku na srdce, proč nikdo neřekne to zásadní a hlavní? Za hraboší kalamitu může změna klimatu! Prosím, neviňme z toho Pepu Obržálka, ten za to, že tají ledovce, skutečně nemůže. Ta změna je globální. V přívětivém klimatu hraboš využívá podmínky teplého počasí a může se veselé množit. V tisku se o letošní zimě hovoří jako o jedné z nejteplejších za posledních dvacet let. Není sníh, nejsou mrazy. To vyhovuje hrabošům i jiné havěti, např. klíšťatům. Dříve hraboš mrazem zdechl. Co nespálil mráz, utopil v norách tající sníh. Jenže o tento luxus jsme přinejmenším v této zimě přišli. Jak už jsem řekl, zemědělci by se z toho měli ponaučit. Třeba právě hraboši budou tím impulzem k restartu.

 

12. Teď jsou ale zemědělci fakt v koncích a poučky jim opravdu nepomohou. S hlodavci se potýkáme i v ochraně přírody, především v lese a sadech. Na lokalitě Velký Hornek obnovujeme původní doubravy. Při podzimních výsadbách jsem si všimnul, že polovina stromků z roku 2018 a jara 2019 má totálně sežrané kořeny. V lomu Mokrá teď máme problém se zničenými ovocnými stromy. Na zrekultivované výsypce jsme před lety založili ovocný sad. Při kontrole jsme ale v lednu zjistili, že až pětileté stromy jsou ve spodní části ohoblované až na dřeň. Přitom na rekultivaci se nic nechemizuje, je tam pestrá mozaika biotopů, dokonce tam máme berličky. Přesto hlodavci ničí několik let opečovávané stromy. Problém s hraboši, potažmo hlodavci je všude a je jedno, jestli je to režim konvenčního zemědělství, biozelinářství nebo ochrana přírody a krajiny.

 

 

13. Ptáte-li se, jestli jsem pro aplikaci Stutoxu II. nebo jiné šmakulády, tak se přiznám, že jsem pro použití. Má to ale svá ale:
měla by to být až poslední možnost, stav, kdy už si nevím rady; jsem pořád zastáncem integrované ochrany rostlin, která říká, že pokud je překročen práh škodlivosti (škody převyšují výnosy), je potřeba zasáhnout i chemicky, do té doby hledejme nechemické metody řešení (orba, bidélka, stromy, rozdělení bloků);
musí se dodržovat přesně návod k použití, včetně ohlašování doby aplikace;
– má-li se něco někde sypat, tak jedině do nor pomocí dávkovače v přesných dávkách a vyškolenými osobami;
– v místech, kde je prokázaný výskyt křečka, sysla nebo jiných zvláště chráněných druhů, které mohou být postiženy primárními otravami, je nezbytné vyloučit aplikaci úplně;
po aplikaci je nutné objet rajon a posbírat uhynulé jedince (tolik jich zase nebude, protože většina chcípne v noře).

 

 

Nepodporuji plošnou aplikaci rodenticidů a neberu situaci ani na lehkou váhu, protože se jedná o použití akutního jedu. Před rozhodnutím použít rodenticid musíme zvážit všechny eventuality, včetně toho, že může dojít k úhynu větších dravců. Pokud se rozhodneme aplikovat, je nutné dodržet podmínky a vyvarovat se plošné aplikaci. Teprve pak má zásah smysl.

 



Fotogalerie:
Zničená ozimá řepka. Takových kol je na ploše několik. Takto vypadá pole z výšky, kde řádí hraboš.