Co děláme

Tvůrčí centrum Rezekvítku Publikace Videokazety, DVD Výukové pomůcky E-Půjčovna E-Obchůdek DVD Ptáci kolem nás Hádecké lesy - průvodce naučnou trasou Ekoporadna Nejčastější dotazy Rychta Krásensko Narozeniny Rychty - 10 let MLOK - Mladý okrašlovací klub Mládež v akci Zajímavosti Podkomorských lesů Síť ekoporaden v Jmk Partneři

1) Které odpady je možné v Brně třídit?

Na území města Brna běžně naleznete zvláštní kontejnery na sběr papíru (modré), PET lahví (žluté), textilu a skla (zelené) - barevného a čirého. Aktuálně od září tohoto roku lze vhazovat do kontejnerů určených pro sběr plastů (PET) nápojové kartony (tetra-pack) a hliníkové plechovky.

Nápojové obaly lze třídit všechny - tedy obaly od mléka, džusů, vína, ledové kávy a dalších nápojů. Měly by být vymyté. Nálepky na žlutých kontejnerech současně informují také o tom, co do žlutého kontejneru rozhodně nepatří – tedy konzervy od potravin, krmiv, obaly od kosmetických přípravků apod.

Co se týče třídění hliníku - v tomto případě je možné vyhazovat pouze plechovky (od piva, limonád a dalších nápojů), tentostěnný hliník, jako jsou víčka od jogurtů, od krémů, obaly od potravin není možné do těchto kontejnerů odhazovat.

Občanům je k dispozici síť sběrných dvorů (v téměř každé městské části, kde je možné odvézt vbětší množství odpadů včetně odpadu nebezpečného nebo stavebního. Podrobné informace o nejbližším sběrném středisku zde: http://www.sako.cz/sso/seznam/

2) Kde lze najít více podrobných informací o chráněných území v Brně?

V Brně tedy nalezneme dvě národní přírodní památky, sedm přírodních rezervací, dvacet přírodních památek a dva přírodní parky (Baba a Podkomorské lesy). Na území města zasahuje i Chráněná krajinná oblast Moravský Kras.

Rezekvítek vydal souhrn základních informací o těchto územích. Tyto karty je možno si zdarma vyzvednout v kanceláři Rezekvítku během provozní doby anebo prohlédnout na webových stránkách zde.

3) Lze už zase žádat dotaci ze Zelené úsporám? Kde mohu najít další informace o tomto dotačním programu?

Je mi líto, ale momentálně je z důvodu vyčerpání finančních prostředků dotační titul Zelená úsporám pozastaven. Dle informací získaných od telefonní operátorky nebude tento dotační titul otevřen minimálně do konce kalendářního roku 2011. Bližší informace o dotačním titulu Zelená úsporám najdete na : www.opzp.cz, případně budou vaše dotazy zodpovězeny na e-mailu: dotazy@sfzp.cz, případně bezplatné infolince 800 260 500.

4) Viděla jsem, že úpravna vody v Pisárkách má prázdné nádrže, používá se ještě?

Úpravna vody v Brně-Pisárkách byla postavena v letech 1869 – 1872 podle projektu Thomase Docwryho z Londýna. V letech 1986 - 1995 prošla rekonstrukcí vedoucí k zvýšení celkové spolehlivosti úpravny. Rekonstrukce dosáhla zvýšení spolehlivosti čerpacích stanic, zlepšení kvality upravované vody a zvýšení kapacity úpravny až na odběr surové vody 700 l/s a zvýšení akumulace vody a čerpací kapacity. Nicméně následné společensko-ekonomické změny po roce 1989 a výrazný pokles spotřeby pitné vody místo původně očekávaného nárustu měl za důsledek to, že rozsah rekonstrukce byl korigován a původní plán byl realizován jen částečně.

V současné době je úpravna vody v Pisárkách využívána jen jako záložní zdroj pitné vody. Její usazovací nádrže jsou momentálně prázdné proto, že se zprovozňuje jen 1x ročně z důvodu ověření provozuschopnosti. Jen v tento den je tedy jímána voda z řeky Svratky nad jezem v Kamenném mlýně a následně probíhá gravitačně úprava vody chemickým čiřením za použití síranu železitého (Preflocu) s následnou dvoustupňovou separací vzniklých vloček.
Jako záložní zdroj bude využívána do konce roku 2012, poté bude její činnost ukončena a město Brno bude zásobeno vodou pouze ze zdrojů podzemní vody z Březové nad Svitavou a povrchové vody z úpravny vody Švařec.

Více informací o úpravně pitné vody v Brně Pisárkách najdete na: http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/uv-pisarky/

5) Můžu si na zahrádce pokácet strom nebo musím někoho žádat?

Předpokládám, že se jedná o vaši zahrádku - jste tedy vlastníkem pozemku, na kterém se daný strom nachází. V takovém případě je dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a doplňujících vyhlášek možné strom pokácet bez podání jakékoli žádosti tehdy, je-li obvod kmene ve výčetní výšce (jinak řečeno ve výšce 130 cm nad zemí) menší než 80 cm. V takovém případě nemusíte o provedeném kácení nikoho informovat.
     Dále povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. V takovém případě doporučuji stav stromu řádně zfotodokumentovat, aby bylo prokazatelné, že naplňoval dané podmínky.
     Nemusí být žádáno o povolení k odstranění dřevin náletových, vyrůstajících přímo ze dna toku, pěstební probírky zahuštěných výsadeb zeleně v parkových úpravách a odstranění dřevin rostoucích pod vodiči rozvodu elektřiny. I v těchto případech je však nutné nejméně 15 dní předem svůj záměr oznámit příslušnému správnímu orgánu. Nicméně to zřejmě nebude váš případ.
     V jakémkoli jiném případě je nutné žádat o povolené ke kácení obec. A to i v případě, že se jedná o stromy ovocné. Obec následně rozhodne v souladu se zákonem 114/1992 Sb., přičemž zhodnotí zdravotní, ekologické a estetické funkce dané dřeviny.
     Osobně vám doporučuji, abyste kácení stromu na zahrádce důkladně zvážili. Sami víte, jak dlouho byl tento strom součástí vaší zahrady, zajisté se k němu váže řada pěkných vzpomínek nehledě na to, že čím je strom starší, tím více živočichům poskytuje útočiště a obydlí.

6) Břehy Holáseckých jezer někdo vypálil, co s tím mohu dělat? Komu to můžu nahlásit a co se s tím bude dále dělat?

V případě, že jste viděl břehy hořet, je třeba zavolat hasiče a v zájmu přírody doporučuji fotodokumentovat případné viníky. V případě, že jste našel až vypálený porost, je třeba věc nahlásit vyhlašovateli přírodní památky, tedy krajskému úřadu. Ten celou věc posoudí a v případně, že zákrok nebyl v souladu s plánem péče (dokument v jehož souladu je vykonávána péče o chráněná území), podnikne patřičné kroky. S největší pravděpodobností podá žalobu na neznámého pachatele za žhářství.

7) Našla jsem zraněného strakapouda, co s ním mám udělat a na koho se obrátit?

Nepíšete o jaké zranění se jedná, proto bude odpověď poněkud obecná. Zraněného strakapouda je nejlepší co nejrychleji dopravit k veterináři, případně do specializované stanice pro hendicapované živočichy. Přehled těchto stanic včetně kontaktních údajů naleznete na webových stránkách Českého svazu ochránců přírody.
Jsou však věci, které můžete udělat sami a to hlavně v případě, že okamžitý transport k odborníkovi není možný:

1.Ošetřit zranění. A to co nejrychleji alespoň tak, jak to umíme. Třeba taková zlomenina se u ptáků hojí velmi rychle a nedojde-li k srovnání a správnému fixování zlomené kosti, bude muset veterinář ptáka operovat. U drobných ptáků totiž už za tři dny může vzniknout tzv. svazek vedoucí ke špatnému srůstu kostí v případě, že nebyly srovnány.
2. Zastavit krvácení: Přes to, že ptačí krev má velmi dobrou srážlivost, ptačí tělo je drobné a proto i malá ztráta krve představuje velké ohrožení. Postupujeme obdobně jako u člověka - čistý kapesník, obvaz nebo něco obdobného pevně přitiskneme na ránu, obvážeme a spěcháme k veterináři. Mějme na paměti, že i nekrvácející rána je vstupem pro infekce a lákadlem pro mouchy. Proto každou otevřenou ránu, i nekrvácející, důkladně ošetříme dezinfekcí (nejlépe Septonexem), případná muší vajíčka v ráně a jejím okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou.
3. Napojit: Než se vám podaří zraněného strakapouda dopravit k ošetření, je vhodné jej napojit,
V případě, že byste se o ptáka starali déle než několik dní, je nutné mu do vody přidat vitamíny. Především vitamíny B, C, A-D u kterých je však nutné dávat velmi dobrý pozor na dávkování dle hmotnosti ptáka.
4. Nakrmte jej. Strakapoud je hmyzožravec. Bude tedy vhodné, když mu podáte k jídlu sirové libové drůbeží maso, které naškrábete. Chcete-li, můžete toto maso namíchat s komáry a jiným drobným hmyzem
5. Otřes mozku hrozí v případech srážky ptáka s automobilem, nebo po nárazu do skleněné či jiné plochy. Otřes mozku se projevuje tak, že pták neudrží rovnováhu, stáčí hlavu ke straně, nelétá, nereaguje na zrakové podměty a zobák zavírá nakřivo. V tomto případě je dobré dát ptáka do krabice vyložené něčím měkkým - třeba látkou a dopřát mu klid a ticho. Není schopen pít ani jíst sám. Hrozí riziko utopení a musíme jej tedy napojit a nakrmit uměle. Do týdne by se však jeho stav v případě dobré péče a nepřítomnosti jiných zranění a komplikací měl jeho stav zpravit.
6. Průjem: V tomto případě nesmí pták z důvodu možného přenosu nákazy přijít do kontaktu s vaším domácím ptactvem. Průjem ptáka velmi rychle oslabí (pták velikosti sýkorky může průjmu podlehnout do 24 hodin) a proto opět rychle k veterináři.
7. Teplota: Čím je pták drobnější, tím citlivěji reaguje na změny teploty. Při jejich přechodu ze zimy do teplé místnosti ztrácí rychle tukovou vrstvu a při návratu do zimy následně hynou na podchlazení. Pokud je tedy venku vyšší teplota než 5 °C neberte ptáka do vytopené místnosti. To hlavně tehdy, počítáme-li s jeho brzkým návratem do přírody. Je-li pták vážně poraněn a jeho pohyblivost snížena, umístíme jej do prostor, kde nemrzne. Do volní přírody ptáka vypustíme až tehdy, když není venkovní teplota nižší o víc než 8 - 10 °C na rozdíl od teploty, kde byl pták chován po dobu léčby.
8. Přítomnost parazitů
Přemnožení paraziti opět ptáka mohou značně vysílit. Čím drobnější pták je, tím větší zátěží pro něj paraziti jsou, a to především v případě dalšího poranění. Takový pták by opět neměl přijít do kontaktu s domácím ptactvem. Někdy také přítomnost parazitů může ukazovat na jiné onemocnění. Parazity nejčastěji nalezneme pod křídly, na hřbetě či za krkem. Rozfoukněte peří ptáka v těchto oblastech a zjistíte, zda je osídlen vnějšími parazity či nikoli. Jestliže ano, parazity ihned zničte - třeba Difusilem V (pozor ať se nedostane do očí a zobáku ptáka).

Nalezeného ptáka prohlédněte – rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde. O vnitřních parazitech je nutné se poradit s veterinářem. Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme – hodí se na příklad postřik Difusilem V (pozor na oči ptáka i na jeho zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře. S vnitřními parazity vám poradí veterinář.

8) Umřela mi kočka. Mohu ji pohřbít na zahrádce?

Dle veterinárního zákona č. 166/1999 Sb., hlava V paragraf 40 Chovatel může výjimečně sám neškodně odstranit uhynulé zvíře do hmotnosti 30 kg, pokud nebylo zvíře nemocné nebo podezřelé z nebezpečné nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí spálení anebo zakopání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Z toho tedy vyplývá, že jestliže je zahrádka vaše a je-li vhodná z hlediska ochrany lidí, můžete zde svou kočku pohřbít, avšak nejméně 80 cm hluboko.

9) Viděla jsem na Kamenném vrchu kácet borovice. Vím, že je to rezervace. Smí se to? Komu to případně mám příště nahlásit?

Zásahy a činnost, která je dle vašeho názoru v rozporu s péčí o přírodní rezervaci je třeba nahlásit jejímu vyhlašovateli - tedy v tomto případě krajskému úřadu. (Základní ochranné podmínky jsou definovány v paragrafech 33 a 34 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) a mohou být dále upřesněny zřizovacím předpisem.) Zde bude posouzeno, zda příslušný zásah byl v souladu s platným plánem péče, či nikoli. V případě PR Kamenný vrch je pŕioritním předmětem ochrany ochrana populace koniklece velkokvětého. Tato slunomilná rostlina nemá ráda zástin strom ů a současně kyselou půdu, která je zupůsobena opadem jehličí. Byť to tedy nemusí být vašemu oku milé, tento zásah byl ve prospěch toho nejcennějšího, co na PR Kamenný vrch najdete - tedy unikátní koniklecové loučce.

10) Které pleny jsou ekologicky nejšetrnější?

Zajisté se shodneme, že nejekologičtější by bylo pleny používat co nejméně. Toho lze dosáhnout tím, že dítě naučíme co nejdříve používat nočník. Nemyslím tím jen klasický nočník, na který se může dítě učit až umí sedět, ale i tak zvané čínské nočníky, které lze používat hned od narození. Více o učení na čínský nočník a tak zvané bezplenkové komunikaci se dočtete na: http://www.mokosha.info/content/view/41/76/

Nicméně i tak se jedná o minimalizaci použitých plen, ale bez plen se zcela neobejdeme. Netroufám si zde uvést konkrétního výrobce a tip plen, které lze považovat za nejekologičtější, nicméně mohu uvést alespoň pár věcí, podle kterých lze ekologické pleny poznat.
1. Nejdůležitější je, aby nebyly jednorázové, ale byly vhodné pro opakované použití. Tím minimalizujeme odpad.
2. Nebělené pleny sice pro někoho nejsou na pohled tak krásné, ale pro životní prostředí byla jejich výroba šetrnější.
3. Nákupem plen z bio materiálu máme záruku, že při pěstování suroviny nebyly použity škodlivé chemické postřiky a hnojiva. To má za následek nejen šetrnost k životnímu prostředí, ale také k pokožce miminka.
4. Moderní látkové pleny se nemusí žehlit, čímž šetříme nejen čas a peníze, ale opět i životní prostředí.

Více o látkových plenách a jejich ekologickém srovnání s jednorázovými plenami najdete na: http://www.latkovepleny.cz/. Také vám určitě nemusím psát, že je vhodné prát látkové pleny v ekologicky šetrném pracím prostředku. Opět tím ušetříte nejen životní prostředí, ale i pokožku miminka.

11) Může se chodit do Růženina lomu a koupat se v jezírku?

Významný krajinný prvek Růženin lom je soukromý pozemek. Podle toho se k němu má i přistupovat. Určitě si dovedete představit, jak by se asi líbilo vám, kdyby vám někdo chodil na zahradu a dělal si tam, co ho napadne. Taktéž koupání v jezírku není povolené, byť je považováno za jednu z brněnských neoficiálních nudapláží. Je nutné brát také na zřetel, že jezírko (přesněji řečeno rybník vytvořený v rámci rekultivace lomu po těžbě vápence) má za podklad těžební odpad obsahující chemické látky používané při čištění vápence. Tyto látky mohou dráždit citlivější pokožku a vyvolat kožní podráždění.
Více o VKP Růženin lom a jeho rekultivaci najdete na: http://www.psh.ecn.cz/

12) Jak poznám ekologicky šetrné výrobky?

Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) bývá označen logem, tak zvanou ekoznačkou. Ekoznačení (ecolabelling) je označování výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu prokazatelně šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele

Více na: http://www.cenia.cz

13) Kam můžu vyhodit bioodpad a co se sním dále děje?

V městě Brně funguje od roku 2007 Centrální kompostárna Brno, společnosti SITA. Tříděný bioodpad lze ukládat na všech sběrných střediscích a shromažďovacích místech odpadu (seznam sběrných středisek odpadu v Brně) vyjma SMO Bratří Žurků, SMO Točná a SMO Korejská. Areál kompostárny (Brno - Černovice, nad ulici Vinohradskou) přijímá tříděný bioodpad, tím je myšleno biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků (tráva, listí, zelenina, ovoce, keře, odpad rostlinného původu). Svoz tohoto odpadu do kompostárny zajišťuje společnost SAKO, ale i sami občané mohou přivézt svůj bioodpad do kompostárny.

14) Jaké jsou možnosti šetrného praní v pračce?

Těchto možností je opravdu mnoho, od používání ekologicky šetrných pracích prostředků, přes slupky z mýdlových ořechů až po poslední trend – prací koule. U všech těchto možností je však nejdůležitější používat hlavu. Tedy, prát jen opravdu špinavé prádlo tehdy, až je pračka opravdu plná, dodržovat dávkování pracího prostředku, nepředepírat, skvrny čistit lokálně,...

Více o ekologickém praní na: http://www.ekozivot.cz/ekodomacnost/zasady-ekologickeho-prani/, nebo o pracích koulích na: http://www.ecozone.com/

15) Jak probíhá recyklace tetrapaku a jeho následné využití?

"Tetrapaky", neboli lépe vícevrstvé obaly (nevyrábí je jen firma Tetra Pak) se mohou recyklovat těmito dvěma způsoby:

* V papírnách – převážná část obalu je tvořena papírem. Je ho tedy možné zpracovat obdobně jako použitý papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze zpracovat na palety apod., případně jej využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody.

* Na speciální lince – nápojové kartony jsou rozdrceny na drť, která se za tepla lisuje do desek. Tyto desky je možné použít např. jako stavební izolace. V Česku měla taková linka stát v Nové Pace, ale k výrobě desek nikdy nedošlo.

16) Kde v Brně rostou koniklece?

Největší populaci koniklece velůkokvětého (Pulsatila grandis) se nachází na PR Kamenný vrch. Je to největší výskytiště nejen v ČR, ale na světě vůbec. Dalšími místy, kde se v jarních měsících můžete kochat jejich krásnými květy, jsou: NPR Stránská skála, VKP Růženin lom, PR Medlánecké kopce, PP Bílá hora, PP Netopýrky a PP Obřanské stráni. Na další lokalitu si nevzpomínám, nicméně, PR Kamenný vrch je počtem konikleců zcela unikátní a proto vám vřele doporučuji navštívit právě tuto lokalitu.
Více o PR Kamenný vrch najdete na: http://www.kamenak.rezekvitek.cz/

17) Co je to Fair Trade?

Fair trade by bylo možné zkráceně přeložit jako "spravedlivý obchod". Nejrozšířenější definice zní: "Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích. Organizace Fair trade (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu."

Hlavní cíle Fair trade

Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.

Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.

Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce, tak aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.

Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.

Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.

Chránit lidská práva Je to obchodní partnerství, jehož cílem je podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí. Toho se snaží docílit především poskytováním "férových" obchodních podmínek pro zapojené výrobce, důrazem na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci malých zemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích.

Fair trade garantuje výrobcům a pěstitelům dlouhodobé smlouvy. Díky nim můžou důstojně pracovat, žít a rozvíjet místní společenství. S Fair trade máte jistotu, že při výrobě nebyla zneužita dětská práce a že byly dodrženy přísné předpisy.

Více najdete na: http://www.fairtrade-asociace.cz/?block=56

18) Mohou se do kontejneru na PET-lahve odhazovat i nádoby např. mycích prostředků s označením PET? A musí se nějak vyčistit?

Při třídění odpadu je nejlepší se řídit popisy a logy umístěných na kontejnerech na tříděný odpad. Každá obec může mít totiž jiné podmínky. Obecně se dá říci, že do kontejneru na PET patří ty sešlápnuté obaly, které na sobě mají symbol PET, tedy i ty od mycích prostředků. Není povinností tyto lahve vyplachovat, protože jsou v rámci recyklace důkladně očištěny, nicméně to doporučuji, protože není příliš ekologické dopustit, aby zbytek prostředku volně vytékal z kontejneru. Výjimkou jsou obaly od nebezpečného odpadu, ty patří do sběrného dvoru.

19) Existují MŠ zaměřené na environmentální výchovu?

Dle školského zákona je každá MŠ povinna se řídit rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP). V rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět klade RVP za povinnost "založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí,...". Každá MŠ by tedy měla zahrnovat environmentální výchovu. O tom, která MŠ je na environmentální výchovu zaměřena se dovíme z jejího školního vzdělávacího programu, případně z plánu environmentální výchovy. Tyto dokumenty mají být veřejně přístupné na webu MŠ, případně k nahlédnutí u vedení MŠ. Obecně lze za environmentálně zaměřené MŠ považovat na příklad tzv. lesní mateřské školky a jiné alternativní MŠ kladoucí důraz na kontakt s přírodou.

O soukromé lesní MŠ v Brně naleznete informace na: http://www.malystrom.cz/

20) Co je NATURA 2000?

Natura 2000 je soustava chráněných území. Do tvorby této soustavy jsou zapojeny všechny státy Evropské unie. Cílem Natury 2000 je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Natura 2000 je dána dvěma směrnicemi:

směrnice 2009/147/ES O ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“)

směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)

Podrobnější informace o Natuře 2000 naleznete na: http://www.nature.cz