Slibovaným tématem březnové KomuNiky jsou čísla. A nejsou to čísla ledajaká, jsou s vůní sena a léta. Při psaní výroční zprávy za rok 2022 za úsek Péče o přírodu jsem si udělal drobnou analýzu. Víceméně si přehledy dělám každý rok a rok co rok je zdetailňuji a uspořádávám.
Vloni jsem ve zprávě za rok 2021 nakousl téma velkého objemu sena, s kterým se potýkáme, které každoročně shrabeme, sklidíme a všemožně zneškodňujeme. Za rok 2021 jsem se dopídil k číslu 39,5 tun sena. Protože byl tento počet téměř dech beroucí, nelenil jsem a pustil se do víru senovážných čísel znova.
Jednotlivé lokality za rok 2022 jsem nanormoval na hektarový výnos. Začal jsem s hodnotou 1 tuny na hektar, což odpovídá xerotermním trávníkům, a skončil na 5,5 t/ha, kam patří mokřady nebo poříční nivy. Ve výpočtu pro rok 2021 jsem stanovil průměrný výnos 1,22 t/ha.
Objem biomasy z jednotlivých lokalit se liší a nejde dělat celkové průměry. Po detailnějších přepočtech jsem za rok 2022 došel k číslu 51,8 t sena, s kterými jsme manipulovali. Kdybychom to pro představu přepočítali na balíky sena, které můžete vidět na polích, došli bychom k číslu 150 balíků.
Celkově jsme v roce posekali (nikoliv obhospodařili) 35,8 hektarů (odpovídá zhruba 50 fotbalovým hříštím). Průměrný výnos byl 1,44 tuny na hektar. Pozn. aut. Objem sena je bran jako smíšený za suché i mokré seno, proto se může hmotnost ještě lišit. Stanovení poměru suché × zelené seno bude úkolem na rok 2023.
Nejvíce hmoty v roce 2022 jsme tzv. mulčovali (18,1 t). Část sena se zaorala nebo dávala do okrajů, něco se dávalo na kopy k postupnému zetlení. Téměř stejný počet (17,7 t) jsme naložili do sedmi kontejnerů a nechali odvézt; tento počet je přesný na základě dodejek a fakturu za jednotlivé kontejnery. Přibližně 6 tun sena jsme sami vozíčkem odvezli do kompostáren v Brně a Blansku a na hnojiště v Ostrově u Macochy. Chovatelům koz a ovcí jsme nechali nebo navozili asi 7 tun. Bohužel část sena jsme museli spálit, ačkoliv víme, že to není zcela čisté (na druhou stranu, popel je bez dusíku, kdežto z ponechaných hromad a kopek živiny tečou).
Nevím jak vy, milí čtenáři, ale já tohle chápu jak celkem neudržitelné množství. Téměř polovina (47 %) z celkového objemu zůstala někde ve zmole nebo se propálila pánu Bohu do oken. Ostatní část sena se alespoň nějak smysluplně využila – sedm tun se udalo chovatelům. Zůstat bychom u takových čísel neměli. Máme ale řešení. Jaká? O tom si řekneme příště.
Vilém Jurek, vedoucí úseku Péče o Přírodu Rezekvítku
Fotogalerie:
