PTAČÍ ZOBY - pobytové znaky

Ptáci jsou vzhledem ke svému způsobu života v porovnání např. se savci obecně mnohem lépe pozorovatelnou skupinou živočichů. Neplatí to však pro všechny druhy a k zjištění přítomnosti skrytě žijících ptáků nám mohou pomoci různé stopy a pozůstatky jejich činnosti. V případě savců hledáme především otisky končetin v měkkém podkladu a podle stop může zkušený člověk často velmi spolehlivě určit jejich původce. V případě ptáků je situace složitější. Jednak se po zemi častěji pohybují jen někteří ptáci, jednak je ptačích druhů mnohem více než savčích a přesné druhové zařazení stop je především u malých pěvců takřka nemožné.

Kromě otisků končetin však ptáci zanechávají i řadu dalších pobytových znaků, často velmi specifických. Druhové určení dobře umožňuje peří. Modrá pírka z křídel sojky či ocasní pera bažanta snadno rozezná i laik. U jiných už to jde obtížněji. Ptáci mají často na různých místech těla peří velmi odlišně zbarvené a když najdeme jen jedno pírko, může být velmi nesnadné ho správně zařadit. Pokud alespoň tušíme, můžeme si náš tip zkontrolovat na webu www.featherbase.info, kde lze nalézt kolekce per více než 1700 ptáků z celého světa, stránky však nejsou k dispozici v češtině.

Dalším pobytovým znakem je trus. Specifický je třeba u tetřeva hlušce a to jak díky rozměrům, tak složení (v zimě ho tvoří převážně zbytky jehličí). Právě u tetřeva jakožto velmi plachého a vzácného ptáka jsou pobytové znaky velmi důležité pro monitoring jeho populace, z trusu lze navíc získat i genetickou informaci. Tetřev se také dá celkem spolehlivě určit i podle otisků končetin. Stříkance bílého trusu nás mohou upozornit na místo, kde sedává nějaký masožravý pták. Většinou tam nalezneme i černavé či šedavé plstnaté válečky nebo kuličky. Jedná se o vývržky, v nichž především masožraví ptáci vylučují nestrávené zbytky potravy jako peří, chlupy, kosti, drápy či krovky hmyzu. Ty se hromadí v žaludku a ptáci je po nějaké době vyvrhují zobákem. Vývržky jsou typické pro sovy a dravce, ale produkují je i krkavcovití, racci, volavky, ledňáčci, ťuhýci a další. Vývržky jsou důležité především pro zjištění přítomnosti sov, které mohou vzhledem k nočnímu způsobu života unikat pozornosti. Na rozdíl od vývržků dravců obsahují ty soví více kostí. Jednotlivé druhy lze s určitými překryvy určit na základě velikosti a tvaru vývržků. Jejich rozborem se pak zjišťuje složení kořisti.

Významným pobytovým znakem jsou též ptačí hnízda, neboť dokládají nejen přítomnost ptáka, ale minimálně pokus o rozmnožení. Některá hnízda jsou nezaměnitelná (např. hnízdo moudivláčka, mlynaříka či straky), u jiných bývá určení obtížnější. Velmi zajímavé je pozorovat listnaté dřeviny po opadu listí, kdy se objeví hnízda předtím dovedně skrytá. Zvláštním typem hnízd jsou nory ledňáčků, vlh a břehulí budované především v písčitých stěnách. Častěji se můžeme setkat s hnízdními dutinami datlovitých. Podle velikosti otvoru v kmeni lze odhadnout, zda ji zbudoval datel, žluna, či strakapoud.

Kromě dutin pro hnízdění, které se vyznačují pravidelným tvarem, hladkými okraji a zpravidla vyšším umístěním, vytvářejí datlovití ve stromech otvory též při dobývání potravy. Ty jsou často nepravidelného tvaru, různě hluboké a nalezneme je i u paty stromu. V případě, že je strom silně napadený hmyzem, mohou být otvory vytesané především datlem opravdu veliké. Strakapoudi rádi konzumují jádra ořechů a semínka šišek. Aby je lépe vydolovali, zakliňují ořechy a šišky do různých dutinek a prasklin v kůře, kde je pak můžeme nalézt. Na přítomnost datlovitých, především žlun, nás upozorní i rozhrabaná mraveniště. Ťuhýky zase prozradí hmyz či drobní obratlovci napíchnutí na trny a sloužící jako zásobárna potravy. Podle zbytků větší kořisti se dá někdy odhadnout i druh dravce nebo sovy, který se na ní živil.

Ptáky tedy nemusíme vždy pozorovat jen přímo, ale můžeme pátrat i po jejich pobytových stopách a třeba budeme překvapeni, co všechno zjistíme.

Autor: Jiří Lojda, pracovník úseku Péče o přírodu Rezekvítku a nadšený pozorovatel ptáků

Fotogalerie: